Moje fotografie s příběhem

Vážení a milí čtenáři,

velice rád fotím a mezi mé nejoblíbenější fotky patří záběry na dopravní prostředky, města nebo zajímavosti, které nejsou běžně k vidění.

V dnešním článku bych vám rád ukázal 5 fotek, které se stali mými nejoblíbenějšími, protože v sobě mají skrytý příběh.

Všechny fotografie jsou moje, nikdo jiný je nefotil.

Přeji vám pěkné čtení.

Miluji vlaky a nejen proto jsem vybral tuto fotografii. 

Fotografii jsem vyfotil v srpnu roku 2022 na nádraží v Malaze, ve Španělsku.

Byl to jeden z nejšílenějších nápadů, které jsme na dovolené vymysleli.

Na cestu do Madridu, prohlídku města, památek a cestu zpět jsme měli pouhých 6 hodin času.

Vyrazili jsme ráno na hlavní nádraží, do Malagy, protože jsme nebydleli ve městě, ale v blízkém okolí Málagy.

Na tuto trasu je nasazováno více typů souprav, ale já jsem si přál, aby přijela právě tato.

Vypadá jako jako vlaková kosmická jachta.

Cesta, kterou vlak musí urazit má přes pět set kilometrů, ale vlak ji stihne ujet za dvě hodiny a čtyřicet minut.

Pro mě to byl fascinující zážitek.

Rád poslouchám hudbu a jedna z mých nejoblíbenějších hudebních skupin je The Beatles.

Při cestě do Anglie, do Manchesteru, kam jsme mířili, jsme stihli spoustu zajímavých výletů mimo Manchester.

A právě jedna cesta vedla do krásného města Liverpool, kam jsme jeli za světoznámou hudební skupinou, jak už jsem dříve řekl, The Beatles.

Cílů bylo více - rodný dům zpěváka Johna Lennona, Strawberry Fields, The Cavern Club, ale já jsem se nejvíce těšil právě na sousoší všech členů The Beatles.

Co mě ale překvapilo a velice potěšilo - pán, který byl očividně velký fanouškem The Beatles, hrál nejlepší písničky od The Beatles. Byla to nezapomenutelná atmosféra.

Jedním z našich dalších výletů z Malagy byl výlet do Gibraltaru, respektive jsme dojeli do španělské La Linei, odkud jsme pěšky došli do Gibraltaru - autonomního území Velké Británie.

První věcí, kterou jsme uviděli byla obří hora (Top of The Rock), kam jsme se chtěli jít podívat.

Došli jsme tedy k lanovce a byli jsme upozorněni, že se na vrcholu nachází opice, že máme mít vše uzavřeno v zavazadlech, protože jsou opice drzé a klidně vám sní svačinu.

Tahle fotografie mi přišla spíše humorná a zároveň smutná a právě proto je má oblíbená.

Opice snědla banán z pohozené tašky, kterou tam někdo nezodpovědný zahodil.

Tato fotka je má nejoblíbenější už jen proto, jak bylo těžké jí pořídit.

Mravenci jsou opravdu rychlá a malá stvoření, takže při focení této fotky jsem se hodně natrápil.

Spousta špatných záběrů a pak na mě z několika set vykoukla tato.

Právě na těžké focení rád vzpomínám a zpětně mě to vlastně velice bavilo.

Považuji to za takovou svou trofej.

Fotografii jsem vyfotil ve Středočeském kraji, u mé babičky.

Poslední fotkou v tomto článku je tento asi nejzajímavější street food, který jsem kdy viděl.

Vždy, když jsem nějaký street food viděl, byl to obvykle menší stánek, kde si nebylo možné sednout - pokud byste chtěli (jinak by slovo street food ztratilo význam).

V tomto přestavěném Doubledeckeru bylo možné oboje- jak si vzít jídlo sebou, tak si i sednou na horní palubě.

Jediné typické jídlo pro Británii nesmělo chybět, proto jsme si dali Fish and Chips.

Je to můj subjektivní názor, ale Fish and Chips asi nebude mou oblíbenou delikatesou.

Toto bylo mých 5 neoblíbenějších fotek a příběh k těmto několika záběrům.

Pokud by vás mé cesty zajímaly, tak z cest točím videa - zde vám přikládám odkaz na můj Youtube kanál.

Budu velice rád za jakoukoliv zpětnou vazbu k tomuto článku dole, v komentářové sekci.

Další článek vyjde příští neděli.

Článek napsal Jáchym Jírovec.