Stojí Figarova svatba "za to"?

Vážení a milí čtenáři,

minulý týden jsem měl možnost se podívat do Stavovského divadla na 1. premiéru nového divadelního představení, opery Figarova svatba.

Konala se 9. června, od devatenácti hodin.

Po příchodu do divadla na nás čekal velice pěkný interiér sálu, modro - zlatý, který jsem již poněkolikáté hodnotil jako nejhezčí ze všech hudebních budov, které v Praze máme.

V programu (fotka je přiložena dole), který byl velice pěkně zpracovaný, jsem se dočetl základní informace o opeře, a také o délce představení, která činila 3 hodiny a 25 minut a to je opravdu hodně.

Představení začalo poměrně zvláštně - člověk, jezdící se sekačkou po travnatém povrchu bez žádných věcí, který nic nezpíval...

To mě zaskočilo, a proto jsem ještě s větším napětím očekával pokračování.

Herci zpívali velice pěkně a hlasitě, takže i přesto, že jsme seděli ve 2. galerii, tak jsme vše dobře slyšeli.

To je ale jediné, za co mohu novou inscenaci pochválit.

Zvláštní kostýmy, ukázka krátkých černobílých filmů uprostřed hry nebo opravdu špatný překlad (opera je v italštině), to všechno napomohlo ke špatnému hodnocení po skončení první scény. 

Potom následovala 20 minutová přestávka (jen jedna na celé, poměrně dlouhé představení), s rodinou jsme sdíleli pocity z právě zhlédnuté první části.

Přesunuli jsme se zpět, do sálu, na druhé jednání, se přáním, že napodruhé to bude již lepší.

I přesto, že bylo vyprodáno, tak například vedle mě nikdo neseděl a bylo vedle mne asi 7 volných míst.

V sálu bylo tak neuvěřitelné vedro a nedýchatelno, že jsem musel již při potlesku vyjít ven, do předsálí a jít se pořádně nadechnout a opláchnout, spousta lidí šla se mnou.

Nejvíce se představení líbilo cizincům.

Moje hodnocení se celou dobu měnilo (nejdříve 3/10, pak 4/10 a nakonec 4,2/10)

Jednalo se nejhorší z představení z repertoáru Národního divadla vůbec.